prozkoumej pokoj. začni u okna.
Kapitola I
Pokoj u lesa
Malý Svět
dům na samotě u lesa
klepni pro vstup
Kapitola I
Pokoj u lesa
hraju jen jednu věc.
naučil mě ji dědo.
nikdo už ji nezahraje stejně.
ani já ne.
ale tu chybu si pamatuju.
to je dnes všechno co umím.
r.
září 2022
Radku,
nevím proč ti to píšu rukou.
přišlo mi to jako jediný způsob
jak ti říct něco,
co si zaslouží papír.
odcházím.
ne proto že bych nemohla zůstat.
proto že bych nesnesla zůstat
a vědět že nestačím.
nikdo ti nestačí, Radku.
protože ten kdo by ti stačil,
by tě musel nejdřív poznat.
a tys to neumožnil nikomu.
nech otevřené okno.
nech rozsvícenou lampu.
nech dva hrnky.
jednou někdo přijde.
a bude ochotná počkat
až se otočíš.
já jsem to nedokázala.
to není tvoje vina.
ani moje.
je to čas.
A.
nikdo nečte mé poznámky.
budu psát stručně.
on neví že tu spím.
myslí si že odchází.
neodchází.
přišlas. cítila jsem tě
dřív než ostatní.
nepoznám jméno.
poznám krok.
jestli zůstaneš,
já taky.
jestli odejdeš,
vrať se klíčem.
ten umím.
V.
léto 2018. Tatry. on a já. jsme se ještě smáli.
ráno 2019. dva hrnky. ten červený byl její.
podzim 2020. první déšť po něčem. nebylo to nic.
duben 2021. Vincent přišel poprvé. nikdo ho neposlal.
léto 2023. začal jsem psát skript. nikdo to neměl číst.
květen 2026. sám na střeše. zase. pak ses ozval/a.
i.
jsou věci, které člověk nepojmenuje,
protože by je pojmenováním zničil.
tohle je jedna z nich:
být viděn, aniž bych prosil.
být oceněn za to,
co ze sebe ani neukazuji.
(asi to nikdo nikdy nepřečte.
a přesto píšu.)
ii.
chci být něčí klid.
ne první volba,
poslední.
ta, ke které se vrací,
když je všechno ostatní hluk.
(neumím to říct nahlas.
tak to píšu sem.
snad ten papír něco unese.)
iii.
krása je tichá.
hluk si vyhrává jen ti,
co nemají co skrývat.
já mám.
a doufám,
že jednou někdo ztichne dost,
aby to slyšel.
(tak. teď to víš ty.)
iv.
poslední věta tady:
nečekám, že mě někdo zachrání.
jen, že někdo přijde.
a zůstane chvíli.
déle, než je nutné.
méně, než bych chtěl.
r.
v.
přepisuju to.
protože ses vrátila.
to jsem nečekal.
já jsem ti to neslíbil.
tys to neslíbila taky.
ale stalo se.
(to byl celý slib.)
r.
už víš.
někdo tě tady hledal.
a teď tě někdo zná.
dveře zůstanou otevřené.
lampa svítí dál.
vrať se, až budeš mít chuť.
. . .
malý svět
slyšíš to taky?
ten zvuk za zdí.
(někdo tu byl.
někdo tu zůstal.)
tady to končí.
nebo začíná.
r.