Jak zálohovat web

Většina webů nějakou zálohu má, jenže ji nikdo nikdy nezkusil obnovit. O její kvalitě se pak rozhoduje ve chvíli, kdy je web dole, telefon zvoní a vy zjistíte, že v souboru je prázdná databáze.

Záloha, kterou jste nikdy neobnovili, není záloha

Většina webů nějakou zálohu má. Problém je, že ji nikdo nikdy nezkusil obnovit, takže se o její kvalitě rozhoduje až ve chvíli, kdy je web dole a klient volá. Za posledních pět let jsem viděl tři případy, kdy záloha existovala, měla správnou velikost a obsahovala prázdnou databázi.

Druhý typický nález je záloha uložená na stejném serveru jako web. Když hosting vyhoří, smaže se účet nebo se do administrace dostane útočník, zmizí obojí najednou. Záloha, která žije vedle originálu, chrání jen proti tomu, že si sami něco přepíšete nebo omylem smažete.

Zálohování je nuda a přesně proto se odkládá. Reálná cena obnovy webu bez zálohy se pohybuje mezi patnácti a šedesáti tisíci podle složitosti, k tomu připočtěte týden, kdy vám nechodí poptávky. Automatická záloha stojí zlomek a hlavně nevyžaduje, aby si na ni každý měsíc někdo vzpomněl.

Web nejsou jen soubory: co se běžně zapomene

Obnovitelná záloha musí obsahovat všechno, co je potřeba k tomu, aby web běžel na prázdném serveru. Soubory a databáze jsou základ, ale samy o sobě nestačí. Bez konfigurace, certifikátů a nastavení domény strávíte obnovou celý den místo hodiny. U webů, které jsem přebíral, chyběla v záloze nejčastěji právě konfigurace serveru.

Zvlášť hlídám data, která vznikají za provozu a nikde jinde neexistují. Odeslané formuláře, objednávky, přihlášení k newsletteru, nahrané fotky z galerie. Tohle jsou jediné nenahraditelné položky, zbytek se dá v nejhorším postavit znovu. Proto je záloha databáze vždycky častější než záloha souborů.

• Databáze včetně objednávek, odeslaných formulářů a uživatelských účtů
• Adresář s nahranými soubory, obvykle uploads nebo media, bývá objemově největší
• Konfigurační soubory s připojením k databázi a klíči, uložené mimo veřejný repozitář
• Nastavení serveru, pravidla přesměrování a bezpečnostní hlavičky
• DNS záznamy domény vyexportované do textového souboru
• Přístupy k hostingu, doméně a e-mailům uložené ve správci hesel
• Zdrojový kód v Gitu, pokud web nevzniká klikáním v administraci

Jak často zálohovat podle typu webu

Frekvenci určuje jediná otázka: kolik dat si můžu dovolit ztratit. U prezentace, kde se obsah mění jednou za měsíc, je hodinová záloha zbytečná. U e-shopu znamená ztráta šesti hodin desítky objednávek, které nikdo nedohledá, protože zákazník už mezitím nakoupil jinde a znovu se neozve.

Druhé číslo je retence, tedy jak dlouho zálohy držíte. Napadení webu se často odhalí až po dvou týdnech, takže záloha stará tři dny už může obsahovat škodlivý kód. Doporučuji držet aspoň třicet dní zpětně a k tomu jeden měsíční bod za každý z posledních dvanácti měsíců.

Kam ukládat: pravidlo tři dva jedna v malém

Klasické pravidlo říká tři kopie dat, na dvou různých typech úložiště a jednu mimo budovu. U webu to překládám takto: záloha u hostingu, kopie v objektovém úložišti u jiného poskytovatele a jednou měsíčně stažená kopie na disk, který mám fyzicky u sebe. Tři místa, tři různé způsoby, jak selhat.

Dvě různá místa musí znamenat dva různé účty. Když si zálohy odkládáte do stejného cloudu, kde běží web, chybí vám ochrana proti tomu, že o přístup k účtu přijdete. Kompromitovaný nebo omylem zrušený účet u poskytovatele je stejně častý scénář jako technická porucha disku.

Objektové úložiště typu S3 stojí pro běžný web pár desítek korun měsíčně, u dvaceti gigabajtů se bavíme o částce do sta korun. Zapněte na něm verzování a zákaz mazání po určitou dobu, ať zálohy nesmaže ani ten, kdo se dostane do vašeho účtu se všemi právy.

Test obnovy: půl hodiny jednou za čtvrt roku

Jediný způsob, jak zjistit, že záloha funguje, je obnovit z ní web. Ne jen zkontrolovat, že soubor existuje a má rozumnou velikost. Postavím vedle produkce dočasnou kopii na testovací adrese, nahraju do ní poslední zálohu a projdu základní scénáře. Celé to zabere zhruba třicet minut jednou za čtvrt roku.

Při testu si zapisuji čas. Pokud obnova trvá tři hodiny, je to informace, kterou chcete znát dřív, než ji budete potřebovat naostro. Zároveň se ukáže, jestli v záloze nechybí nastavení, které jste kdysi ručně měnili na serveru a nikam si to nezapsali.

• Vytvořte dočasné prostředí na testovací subdoméně se zákazem indexace
• Obnovte poslední noční zálohu databáze i souborů, ne tu nejstarší dostupnou
• Ověřte přihlášení do administrace a přítomnost posledních záznamů z formulářů
• Projděte tři nejdůležitější stránky a odešlete testovací poptávku
• Zkontrolujte obrázky, chybějící adresář s nahranými soubory je nejčastější nález
• Zapište datum testu, dobu obnovy a co chybělo, do dokumentace webu

Kolik zálohování stojí a co je součástí provozu

Zálohy od hostingu bývají v ceně tarifu, ale jsou denní, drží se sedm dní a obnovu si musíte objednat. Jako jediná vrstva nestačí. Vlastní automatická záloha do nezávislého úložiště stojí na provozu pár desítek korun měsíčně za data plus jednorázové nastavení, které uděláte jednou a máte pokoj.

V balíčku Provoz za 990 Kč měsíčně mám denní zálohu databáze i souborů do odděleného úložiště a měsíční retenci. Péče za 2 990 Kč měsíčně k tomu přidává čtvrtletní test obnovy, aktualizace a kontrolu, že zálohy skutečně vznikají, protože tichý výpadek zálohovací úlohy je naprosto běžná věc.

Nastavení zálohování na existujícím webu vychází zhruba na 2 500 až 4 500 Kč jednorázově podle hostingu. U webů, které stavím od 19 990 Kč, je zálohování součástí předání včetně dokumentu s postupem obnovy. Ten dokument je stejně důležitý jako samotná záloha, protože v krizi nikdo nevymýšlí.

• Ověřte, jestli hosting zálohuje i databázi, nebo pouze soubory
• Zjistěte, kolik stojí obnova ze zálohy hostingu, občas je zpoplatněná
• Nastavte upozornění na e-mail, když záloha neproběhne
• Před každou větší úpravou webu udělejte navíc ruční zálohu
• Uložte postup obnovy do textového souboru mimo web a mimo hosting

Časté otázky

Stačí mi záloha, kterou dělá hosting automaticky?

Jako jediná vrstva ne. Hostingové zálohy bývají denní, drží se sedm dní a leží na stejné infrastruktuře jako web. Když přijdete o přístup k účtu nebo poskytovatel zaviní výpadek, ztratíte obojí. Berte je jako rychlou první pomoc a mějte vedle nich nezávislou kopii u jiného poskytovatele.

Jak poznám, že mi zálohy vůbec vznikají?

Nastavte si upozornění na e-mail při každém neúspěšném běhu a jednou měsíčně se podívejte na velikost posledních souborů. Když záloha databáze náhle spadne z osmdesáti megabajtů na dva, něco se rozbilo. Tichý výpadek zálohovací úlohy po aktualizaci systému je nejčastější důvod, proč záloha v krizi chybí.

Kolik dat web zabere a kolik zaplatím za úložiště?

Běžná firemní prezentace má dvě až pět gigabajtů, e-shop s fotkami produktů deset až padesát. V objektovém úložišti zaplatíte řádově dvě až tři koruny za gigabajt měsíčně, takže i větší e-shop se vejde do stokoruny. Náklad na úložiště tedy nikdy nebývá skutečný důvod, proč zálohy chybí.