Levný web vs drahý web

Za web se dá v Česku zaplatit pět tisíc i dvě stě tisíc a v obou případech dostanete stránku s logem a formulářem. Rozdíl je v tom, co se stane, když na ni přijde návštěvník připravený utratit peníze.

Cenové hladiny na českém trhu a co za nimi stojí

Trh se dá rozdělit do několika hladin a každá řeší jiný problém. Pod deset tisíc se prodává rychlost. Mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci se prodává struktura a texty. Nad osmdesát tisíc se prodává systém, tedy web plus měření, automatizace a obsah, který ho průběžně živí.

Čísla nejsou dogma, ale řády sedí. Když někdo nabízí za 6 000 korun to samé co jiný za 40 000, nedělá to samé. Buď zmizí texty, nebo měření, nebo podpora po předání. Nejčastěji zmizí to poslední, protože se špatně kontroluje a klient si toho všimne až za dva měsíce.

Cenu tvoří hlavně čas na přemýšlení, ne na klikání. Postavit hezkou stránku umí dnes kdokoli. Rozhodnout, co má být na první obrazovce u zámečníka v Olomouci, jaké námitky řešit u realitní kanceláře a kdy ukázat cenu, to je práce, která odděluje web za pět tisíc od webu, který vydělává.

Co bývá v ceně levného webu a co v ní chybí

Levný web typicky obsahuje pět podstránek, kontaktní formulář a fotky, které dodáte vy. To je pořád použitelný produkt. Chybí ale věci, které rozhodují o poptávkách: pořadí argumentů, práce s námitkami, výzva k akci na správném místě a jasné vysvětlení ceny. Právě ty rozhodují o tom, jestli návštěvník napíše.

Nejvíc peněz obvykle leží v textech. Levný web je nechává na klientovi a klient napíše, co dělá jeho firma. Zákazníka ale nezajímá, co děláte, zajímá ho, co z toho má a co riskuje. Přepsání jediné hlavní stránky do téhle logiky umí zvednout počet poptávek o desítky procent.

Druhá běžně chybějící položka je měření. Bez Pixelu a serverového odesílání dat nevíte, který kanál poptávky přivedl, a reklamu pak řídíte pocitem. Nastavení Pixelu a CAPI dělám za 6 900 korun a u klienta, který dává do reklamy deset tisíc měsíčně, se to zaplatí během několika týdnů.

• Bývá v ceně: šablona, základní responzivita, kontaktní formulář, nahrání obsahu
• Nebývá v ceně: texty psané podle oboru a námitek zákazníka
• Nebývá v ceně: napojení na měření, tedy Pixel, CAPI a GA4
• Nebývá v ceně: notifikace poptávek a potvrzovací e-mail zákazníkovi
• Nebývá v ceně: rychlost pod jednu vteřinu a technické SEO
• Nebývá v ceně: úpravy po předání, zálohy a dohled

Skryté náklady, které se objeví ve druhém a třetím měsíci

Levná nabídka bývá levná proto, že rozpočet končí předáním. Pak přijde první změna ceníku, druhá fotka a třetí telefonát, že formulář nechodí do e-mailu. Každý zásah je hodinovka mezi 800 a 1 500 korunami a tři takové drobnosti měsíčně dělají víc, než by stál slušný tarif správy.

Ještě dražší je náklad, který není na faktuře. Ztracená poptávka. Když web načítá čtyři vteřiny a formulář má devět políček, odejde velká část lidí a nikdo o tom neví. U služby s marží deset tisíc na zakázku stačí dvě ztracené poptávky měsíčně a rozdíl v ceně webu je smazaný.

Proto mám měsíční tarify postavené tak, aby se drobnosti neúčtovaly po kusech. Provoz za 990 korun pokrývá hosting, zálohy a dohled. Péče za 2 990 přidává úpravy a průběžné opravy. Růst od 14 900 znamená, že se web mění podle čísel, ne podle nálady, a to je největší rozdíl.

• Doména a hosting: 1 200 až 3 600 Kč ročně, u levných nabídek často mimo cenu
• Licence šablony a placené pluginy: 1 500 až 6 000 Kč ročně
• Drobné úpravy: 800 až 1 500 Kč za hodinu
• Oprava po napadení: 5 000 až 15 000 Kč
• Nové focení, protože dodané fotky nešly použít: 4 000 až 12 000 Kč
• Předělání webu po roce, protože se nedá rozšířit: znovu celá částka

Návratnost: jak si spočítat, jestli se dražší web vrátí

Návratnost se počítá jednoduše. Vezměte průměrnou marži z jedné zakázky a vydělte jí rozdíl v ceně webu. U řemeslníka s marží 8 000 korun a rozdílu 15 000 korun jsou to dvě zakázky navíc. Otázka pak nezní, jestli je dražší web drahý, ale za jak dlouho se srovná.

Druhé číslo je konverzní poměr. Běžný web malé firmy převede na poptávku jedno až dvě procenta návštěvníků. Dobře postavená stránka služby se dostane na tři až pět procent. Při pěti stech návštěvách měsíčně je rozdíl mezi deseti a pětadvaceti poptávkami, tedy patnáct šancí, které jinak nevzniknou.

Když z těchhle čísel vyjde, že se rozdíl vrátí do tří měsíců, je rozhodnutí hotové. Když vyjde dva roky, je levný web správná volba a nemá smysl to komplikovat. Tenhle výpočet dělám na první schůzce a občas z něj vyjde, že klient dražší web zatím vůbec nepotřebuje.

• Marže z jedné zakázky: kolik vám reálně zůstane
• Návštěvnost měsíčně: kolik lidí web vůbec vidí
• Konverzní poměr: kolik z nich napíše nebo zavolá
• Uzavíratelnost: kolik poptávek proměníte v zakázku
• Rozdíl v ceně webu dělený maržou: počet zakázek do nuly

Kdy levný web opravdu stačí

Levný web dává smysl častěji, než by se od studia čekalo. Když má firma plno z doporučení, když web slouží jen jako ověření existence, když jde o sezónní projekt na jedno léto nebo když majitel teprve zjišťuje, jestli o službu vůbec bude zájem. V těchhle případech je vyšší investice předčasná.

Znám kavárnu v Plzni, která má na webu otevírací dobu, mapu a pět fotek. Nic víc nepotřebuje, protože hosty přivádí ulice a Mapy. Investovat do vícestránkového systému by bylo plýtvání. Kdyby ale začala prodávat kávu online, změní se celý úkol a s ním i rozumný rozpočet.

Hranice je jednoduchá: dokud web nemá prodávat, může být levný. Ve chvíli, kdy začnete platit za reklamu, soutěžit ve vyhledávání nebo obsluhovat zákazníky z jiného města, jde web z role vizitky do role obchodníka. Obchodníka za pět tisíc nikdo nezaměstnává a od webu to čekáme běžně.

Verdikt: cena není číslo na faktuře, ale cena za jednu poptávku

Verdikt zní: přestaňte srovnávat ceny webů a začněte srovnávat cenu za jednu poptávku. Web za 8 000 korun, který přinese dvě poptávky měsíčně, stojí za rok 333 korun za poptávku. Web za 39 900, který přinese deset, stojí 332 korun. Stejná cena, pětinásobný výsledek.

Levný web není chyba. Chyba je čekat od něj výkon, za který jste nezaplatili, a pak z toho vinit internet. Stejně tak je chyba objednat velký systém do firmy, která nemá kapacitu obsloužit ani současné poptávky. Rozpočet má odpovídat úkolu, ne pocitu, že web je nutné zlo.

Praktické doporučení je krátké. Do 10 000 korun berte levný web s tím, že za rok bude na výměnu. Od 19 990 stavějte web na míru, pokud má přivádět zakázky. Nad 39 900 jděte teprve tehdy, když víte, kolik vás stojí jeden lead a máte co škálovat.

Časté otázky

Proč jeden web stojí 6 000 a druhý 40 000, když vypadají podobně?

Protože se liší tím, co nevidíte. Struktura postavená na námitkách zákazníka, texty psané pro konkrétní obor, rychlost pod vteřinu, měření a podpora po předání. Vzhled je nejlevnější část celého projektu. Rozdíl v ceně je rozdíl v tom, kolik lidí ze stránky odejde jako poptávka a kolik zavře prohlížeč.

Jak poznám, že je nabídka podezřele levná?

Podívejte se, co v ní není. Chybí zmínka o textech, o měření, o rychlosti a o tom, co se stane měsíc po spuštění. Zeptejte se přímo na cenu hodiny za úpravy a na to, kdo vlastní doménu a účty. Když odpověď není písemně, počítejte s doplatky.

Vyplatí se investovat do webu, když teprve začínám?

Na začátku dává smysl minimální verze a rychlé ověření. Postavte jednu stránku s jasnou nabídkou, kontaktem a formulářem, pusťte na ni pár tisíc v reklamě a měřte. Když poptávky chodí, máte data na rozhodnutí o větší investici. Když nechodí, ušetřili jste desítky tisíc a zjistili jste to za tři týdny.