Doména cz vs com

Koncovka domény je první věc, kterou zákazník o firmě uvidí, a hodnotí ji dřív, než se stránka načte. Rozdíl mezi cz a com přitom není v technice, ale v tom, komu prodáváte.

Co si český zákazník přečte z koncovky

V Česku funguje cz jako signál, že firma je odsud. Zákazník z toho čte, že existuje adresa, na kterou se dá dojet, a číslo, kde někdo mluví česky. U služeb s osobním kontaktem, tedy u řemesel, ordinací, kadeřnictví nebo restaurací, je to podstatnější než jakýkoli certifikát vystavený na stránce.

Koncovka com nese jiný signál: mezinárodní firma nebo online produkt. U softwaru, agentury nebo značky, která prodává do zahraničí, působí přirozeně. U instalatéra z Plzně naopak vyvolá otázku, jestli je to skutečně místní firma, nebo zprostředkovatel, který zakázku přepošle dál a přidá si k tomu marži.

Rozdíl je nejsilnější u starších zákazníků a u zakázek nad deset tisíc, kde lidé hledají důvod nedůvěřovat. Nemám na to laboratorní studii, mám opakovanou zkušenost z poptávkových formulářů: u lokální služby na cz doméně mizí dotazy typu jestli jste vůbec z Česka a kde má firma sídlo.

Jak koncovku hodnotí Google

Google bere cz jako národní doménu, tedy jako signál, že obsah cílí na Česko. Ve výsledcích pro české dotazy to mírně pomáhá a v zahraničních naopak drží zpátky. Není to velká páka, ale je zadarmo. U firmy, která obsluhuje jeden kraj, je to signál navíc, který nic nestojí a nedá se pokazit.

Koncovka com je neutrální a nikam necílí. Zemi si vyhledávač odvodí z jazyka obsahu, z odkazů a z toho, odkud chodí návštěvníci. Web na com se dá dostat na první stranu pro české dotazy bez potíží, jen k tomu potřebuje obsah v češtině a nějaké odkazy z českých webů.

Pořadí ve výsledcích rozhoduje obsah, rychlost a odkazy, ne koncovka. Kdo čeká, že mu com sníží šance na první pozici u dotazu na truhláře v Brně, hledá problém na špatném místě. Rozdíl v prokliku je ale reálný: lidé v Česku kliknou na známou národní koncovku o něco raději.

• lokální služba s dojezdem do padesáti kilometrů: cz vede
• obchod s doručením jen po Česku: cz vede
• software nebo služba prodávaná i do zahraničí: com vede
• značka mířící na Slovensko nebo Německo: com a k tomu národní koncovky
• osobní portfolio a projekty: koncovka je jedno, rozhoduje krátkost

Ceny domén a tři věci, na které se zapomíná

Ceny se drží v úzkém pásmu a nejsou důvodem k rozhodování. Cz vyjde na 150 až 350 Kč ročně podle registrátora, com na 250 až 500 Kč. Pozor na první rok za korunu, po kterém se obnova zvedne na trojnásobek běžné ceny. Rozdíl v nákladech za pět let dělá pár set korun.

K doméně patří tři věci, které lidé zapomínají. Automatická obnova, protože expirovaná doména se dá po ochranné lhůtě koupit kýmkoli. Skrytí kontaktních údajů v registru, aby vám nechodily podvodné faktury. A držení domény přímo na vaši firmu, ne na dodavatele webu nebo na kamaráda, který ji kdysi registroval.

Podvodné faktury za registraci chodí pravidelně a vypadají věrohodně. Poznáte je podle jiného registrátora, než kde doménu skutečně máte, a podle částky kolem 1 500 Kč. Nikdy je neplaťte, aniž byste se podívali do administrace svého registrátora, kde je datum expirace i skutečná cena vidět.

Kdy koupit obě a jak je správně propojit

Obě koncovky beru vždycky, když je název unikátní a firma má ambici prodávat i mimo Česko. Náklad je zhruba šest set korun ročně, což je levná pojistka za to, že si vaše jméno nekoupí někdo jiný a nezačne na něm inzerovat konkurenční nabídku. Nejde o SEO, jde o kontrolu nad značkou.

Klíčové je nepustit obě verze do vyhledávače jako samostatné weby. Jedna doména je hlavní, druhá na ni trvale přesměrovává. Když poběží obě se stejným obsahem, vyhledávač si vybere sám a vy přijdete o část síly odkazů. Tohle je nejčastější chyba, kterou u nových klientů opravuji hned první den.

Pokud opravdu spustíte zahraniční verzi, nepoužívejte druhou doménu jako kopii. Buď jazykové sekce na jedné doméně s označením jazyka, nebo samostatný web s vlastním obsahem a vlastními odkazy. Dvě identické stránky ve dvou jazycích na dvou adresách jsou práce navíc bez jakéhokoli efektu.

• jedna hlavní adresa uvedená všude v profilech a na fakturách
• trvalé přesměrování z druhé domény na hlavní
• kanonická adresa v kódu ukazující na hlavní verzi
• platný certifikát na obou doménách, jinak prohlížeč zobrazí varování
• e-mail nastavený jen na hlavní doméně kvůli doručitelnosti

Chyby v názvu, které stojí víc než koncovka

Nejdražší chyba není volba mezi cz a com, ale nevyslovitelný název. Test je jednoduchý: nadiktujte adresu do telefonu člověku, který ji nezná, a nechte ho ji napsat. Když to napoprvé nezvládne, budete tu ztrátu platit v každé reklamě, na každé vizitce a při každém doporučení od zákazníka.

Druhá chyba je spojovník uprostřed názvu. V mluveném slově zmizí, lidé ho vynechají a přistanou u konkurence, která vlastní verzi bez něj. Třetí je diakritika, protože adresy s háčky a čárkami se hůř píší, hůř sdílejí a v některých poštovních klientech se rozpadají na nesmyslné znaky.

Poslední chyba je název postavený na dnešní nabídce. Kdo prodává okna a koupí adresu s oknem v názvu, má problém ve chvíli, kdy začne dělat i dveře a stínění. Značka na příjmení nebo na krátkém slově vydrží dvacet let, popisná adresa vydrží do první změny sortimentu.

• nadiktujte adresu po telefonu a nechte ji někoho napsat
• vyslovte ji nahlas a poslechněte, jestli nevzniká druhý význam
• ověřte volné jméno i na sociálních sítích, ne jen v registru
• vyhledejte název ve vyhledávači, jestli ho už nemá jiná firma
• zkontrolujte ochranné známky, pokud stavíte značku na delší dobu
• držte se do patnácti znaků bez diakritiky a bez spojovníku

Verdikt: cz pro Česko, com pro produkt

Pro firmu, která prodává v Česku, beru cz a neřeším nic dalšího. Získáte důvěru u zákazníka, mírný signál pro vyhledávač a levnější obnovu. Když je jméno volné i v com, koupím ho také a přesměruji, aby ho nikdo nezablokoval. Rozpočet na obojí je zhruba šest set korun ročně.

Pro produkt, který má prodávat do zahraničí, beru com jako hlavní a cz jako přesměrování na českou sekci. U dvojjazyčného webu pak dává smysl mít český obsah v jazykové sekci a odkazovat na něj z české adresy. Tím se neztratí ani návštěvník, ani odkazy, které jste už získali.

Co bych nedělal: nesháněl bych za každou cenu přesnou frázi v adrese, neplatil desítky tisíc za obsazenou doménu a nekupoval pět koncovek dopředu. Ty peníze udělají víc práce v obsahu a v měření. Doména je vstupenka do hry, ne výsledek, a sama o sobě nepřinese jedinou poptávku.

Časté otázky

Přijdu o pozice ve vyhledávání, když změním doménu?

Dočasně ano, obvykle na čtyři až osm týdnů. Podmínkou je trvalé přesměrování každé staré adresy na odpovídající novou, ne jen na úvodní stránku, a ohlášení změny v Search Console. Když se to udělá pořádně, pozice se vrátí. Když se všechno svede na úvodní stránku, ztratíte většinu síly odkazů.

Má smysl kupovat doménu s klíčovým slovem?

Dnes už minimálně. Přesná fráze v adrese pomůže hlavně tím, že lidé ve výsledcích vidí slovo, které hledali. Nevýhoda je, že popisná adresa svazuje značku a hůř se pamatuje. Pro dlouhodobou stavbu volím jméno firmy nebo příjmení a klíčová slova nechávám v nadpisech, textech a názvech podstránek.

Kdo má být uvedený jako majitel domény?

Vaše firma nebo vy jako podnikatel, nikdy dodavatel webu. Zkontrolovat se to dá ve veřejném registru domén podle názvu. Pokud je tam agentura, požádejte o převod písemně a nechte si potvrdit termín. Doména je jediná část webu, kterou nejde jednoduše postavit znovu, protože ji zákazníci už znají.