Kolik stojí technický audit webu

Technický audit webu je jediná položka v marketingovém rozpočtu, u které dopředu nevíte, co si vlastně kupujete. Rozdíl mezi exportem z automatického nástroje za dva tisíce a ručním průchodem za třicet tisíc je přitom v tom, kolik chyb po auditu skutečně zmizí.

Co se v technickém auditu vlastně měří

Technický audit není seznam doporučení z automatického skeneru. Je to ruční průchod webem, kde se měří rychlost načtení na reálném mobilu, kontroluje se struktura HTML, indexovatelnost, přesměrování, chybové stavy a zabezpečení. Výstupem je seznam konkrétních chyb, u každé dopad na tržby nebo pozice a odhad práce v hodinách. Bez toho posledního je audit jen hezky formátovaný text.

Rozsah se řídí velikostí webu. U prezentace o osmi stránkách projdu všechno ručně za den. U e-shopu s pěti tisíci produkty se pracuje se vzorkem: sto reprezentativních URL, k tomu crawl celé domény a log soubory ze serveru. Cena roste s počtem šablon, ne s počtem stránek, protože jedna chyba v šabloně produktu se projeví pětitisíckrát.

• Core Web Vitals na mobilu i desktopu, měřeno z reálných dat v Search Console, ne jen z laboratorního testu
• Indexace: kolik stránek Google zná, kolik jich ignoruje a proč
• Přesměrování a jejich řetězce, které požírají crawl budget
• Duplicitní obsah, kanonické značky a parametry v URL
• Strukturovaná data a jejich chybovost v testu bohatých výsledků
• Zabezpečení: certifikát, hlavičky, verze systému a pluginů
• Mobilní použitelnost, velikost cílů kliknutí a horizontální posun stránky

Rychlost: kde se ztrácí sekundy a kolik stojí zpátky

Nejčastější brzda není server, ale obrázky a skripty třetích stran. U klientských webů, které jsem přebíral, tvořily nekomprimované fotky v průměru 68 procent stažených dat. Druhá v pořadí je vrstva měřicích kódů: pixel, GA4, chat, cookie lišta a heatmapa dohromady přidají klidně 400 kilobajtů JavaScriptu, který blokuje vykreslení.

Čísla, o která jde: LCP pod 2,5 sekundy, INP pod 200 milisekund, CLS pod 0,1. Když se web dostane z LCP 4,8 na 1,9 sekundy, projeví se to nejdřív na mobilní míře odchodu. U e-shopu s obratem 400 tisíc měsíčně znamená zlepšení konverze o půl procentního bodu zhruba 30 tisíc navíc, což zaplatí audit i opravy.

Pozor na jednu past. PageSpeed Insights dává skóre z jednoho měření na simulovaném pomalém zařízení. Sledovat se má pole dat ze Chrome UX Reportu, tedy to, co zažili skuteční návštěvníci za posledních 28 dní. Weby se skóre 92 v laboratoři a katastrofálním INP v terénu vidím pravidelně.

Chyby, které Google vidí dřív než vy

Nejdražší chyby jsou tiché. Web funguje, objednávky chodí, jen jich chodí míň, než by mohlo. Typický nález: sitemapa obsahuje 1 200 URL, z toho 340 vrací 404, dalších 210 se přesměrovává přes dva mezikroky a Google indexuje 610 stránek. Majitel přitom platí za obsah, který vyhledávač nikdy neviděl.

Druhá kategorie jsou chyby po migraci. Když web přechází na nový systém a někdo zapomene na 301 přesměrování, spadne organická návštěvnost během tří týdnů o 40 až 70 procent. Oprava trvá odpoledne, návrat pozic tři měsíce. Proto po každém větším zásahu do webu dělám kontrolní průchod, i když si nikdo nic neobjednal.

• Stránky vyloučené v robots.txt, na které zároveň míří interní odkazy
• Řetězce přesměrování delší než dva kroky, typicky po změně domény
• Kanonické značky ukazující na jinou jazykovou verzi
• Chybějící nebo duplicitní titulky u kategorií e-shopu
• Stránkování bez správné logiky, kde se stejné produkty opakují na deseti URL
• Obrázky bez atributů width a height, které rozhazují layout při načítání

Bezpečnost: tři patra, která projdu první hodinu

Bezpečnostní část auditu má tři patra. První je certifikát a vynucené HTTPS včetně přesměrování z www i bez www. Druhé jsou hlavičky: HSTS, Content Security Policy, X-Content-Type-Options a Referrer-Policy. Třetí je aktuálnost systému. U WordPressu kontroluju verzi jádra, všechny pluginy a hlavně ty, které vývojář opustil a neaktualizoval dva roky.

Opuštěný plugin je nejčastější vstupní branou. V praxi se to projeví injektovaným spamem v patičce, který uvidí jenom Googlebot. Web se pak během měsíce propadne z první strany a majitel hledá příčinu v algoritmu. Kontrola trvá dvacet minut a patří do každého auditu bez příplatku.

Do bezpečnostní části patří i zálohy. Ptám se, kde leží, jak často se dělají a jestli je někdo někdy obnovoval. Záloha, kterou nikdo nezkusil obnovit, není záloha. U klientů v tarifu Péče za 2 990 měsíčně dělám testovací obnovu jednou za čtvrtletí, protože to je jediný způsob, jak zjistit, že funguje.

Kolik technický audit stojí podle typu webu

Ceny na českém trhu se rozpadají do tří pásem. Automatizovaný report z nástroje typu Screaming Frog nebo Ahrefs stojí 2 000 až 5 000 korun a dostanete v podstatě export s komentářem. Ruční audit prezentačního webu vychází na 6 900 až 14 900. E-shop nebo web s více jazyky se pohybuje mezi 19 900 a 39 900, protože se prochází každá šablona zvlášť.

Já dělám technický audit za 6 900 u webů do 50 stránek a od 14 900 u e-shopů. V ceně je report, videokomentář, kde procházím nálezy nahlas, a hodinový hovor. Pokud pak stavím nový web od 19 990, cena auditu se odečítá, protože jeho výstupy stejně používám jako zadání.

Co cenu zvedá: chybějící přístupy. Když nemám Search Console, analytiku a přístup na server, pracuju naslepo a odhady nahrazují data. Získání přístupů si vezme klidně dva dny čekání, které nikdo neplatí, ale všichni je pocítí na termínu. Proto v nabídce vždycky píšu, že termín běží od předání přístupů, ne od objednávky.

Co s auditem dělat, aby nezůstal v šuplíku

Audit bez pořadí prací je papír. Proto každý nález dostane tři čísla: dopad na výsledek od jedné do pěti, náročnost v hodinách a doporučené pořadí. Kdo pak řeší opravy sám nebo se svým vývojářem, může jet shora dolů a po prvních pěti položkách má obvykle 70 procent efektu.

Druhá věc je měření před a po. Bez výchozího stavu se nedá říct, jestli opravy zabraly. Zapisuju stav Core Web Vitals, počet indexovaných stránek, organické vstupy a konverzní poměr v den odevzdání a znovu po 30 a 90 dnech. Teprve druhé měření ukáže, jestli audit vydělal.

• Zaveďte měření dřív než opravy, jinak nemáte s čím srovnávat
• Prvních pět položek řešte do dvou týdnů, jinak se seznam přestane používat
• Rychlost opravujte v pořadí obrázky, skripty třetích stran, server
• Po každé opravě si vyžádejte kontrolu v Search Console
• Termín kontrolního průchodu si zapište hned, ideálně za 90 dní

Časté otázky

Jak dlouho technický audit trvá?

U prezentačního webu do 50 stránek tři pracovní dny od chvíle, kdy mám přístupy do Search Console a analytiky. E-shop zabere pět dní, vícejazyčný web sedm až deset. Nejvíc času nespotřebuje analýza, ale ověřování nálezů, protože polovina věcí, které hlásí automatický nástroj, jsou plané poplachy.

Potřebuju audit, když je web starý dva roky?

Dva roky jsou hraniční. Rozhoduje spíš to, jestli se od spuštění měnil obsah, přibývaly pluginy a rostl sortiment. Když web nikdo nesahal, chyby přicházejí hlavně ze strany prohlížečů a Googlu. Když do něj zasahovalo pět lidí, audit se vrátí skoro vždycky, protože se najdou konflikty a mrtvé stránky.

Můžu si audit udělat sám?

Základní vrstvu ano. Search Console, PageSpeed Insights a bezplatná verze Screaming Frogu odhalí 404, pomalé stránky a chybějící popisky. Kde končí samoobsluha, je vyhodnocení. Nástroj vypíše 300 varování a neřekne, které tři z nich stojí peníze. Za tohle třídění se u auditu platí, ne za spuštění crawleru.