Hreflang a vícejazyčný web

Druhý jazyk na webu vypadá jako obyčejné zdvojení obsahu, dokud vám anglická verze nezmizí z indexu kvůli jednomu špatně napsanému kanonickému odkazu. Tady je celý postup od rozhodnutí, jestli to vůbec dělat, až po ceny a termíny.

Kdy druhá jazyková verze vydělá a kdy jen přidá práci

Než přidáte druhý jazyk, otevřete Search Console a filtr podle země. Pokud z Německa chodí dvacet návštěv měsíčně a nula poptávek, německá mutace vám je nezvýší, jen přidá padesát stránek k údržbě. Signál, který stojí za pozornost, je opačný: cizojazyčné dotazy v mailu, poptávky přes formulář lámanou češtinou, nebo obchodník, který už v regionu prodává.

Rozdíl mezi obory je velký. U služeb s lokální obsluhou, tedy kavárna, kadeřnictví nebo servis techniky, stačí obvykle jedna anglická stránka s tím podstatným, adresa, ceník, kontakt. U e-shopu s dopravou do Rakouska nebo u ubytování, kde polovina hostů píše německy, se vyplatí celá mutace včetně košíku, obchodních podmínek a potvrzovacích mailů.

Počítejte i s provozem. Každá změna ceny, nová služba nebo úprava textu se najednou dělá dvakrát. Klienti, kteří to podcení, mají po roce českou verzi aktuální a anglickou zamrzlou v loňském ceníku. Návštěvník to pozná a důvěra klesne rychleji, než kdyby anglická verze vůbec nebyla. Druhý jazyk je závazek na roky, ne jednorázová položka na faktuře.

Podsložka, subdoména, nebo národní doména

Tři varianty a tři různé režie. Podsložka typu lomítko en jede na stejné doméně, dědí její sílu a nevyžaduje nové DNS ani nový certifikát. Subdoména je pro Google spíš samostatný web a autorita se do ní přelévá hůř. Národní doména s koncovkou de nebo at je nejsilnější signál pro daný trh, ale platíte registraci, hosting a odkazy budujete od nuly.

Pro devět z deseti českých firem volím podsložku. Je nejlevnější na provoz, sdílí analytiku i jednu property v Search Console, a když jazyk po roce zrušíte, stačí přesměrovat pár adres. Národní doména dává smysl až ve chvíli, kdy v zemi máte pobočku, fakturujete v místní měně a chcete tam točit placenou kampaň s vlastním rozpočtem a vlastní landing page.

• Fakturujete v cizí měně, nebo jen posíláte nabídky v angličtině
• Máte v cílové zemi telefon a člověka, který ho zvedne
• Kolik stránek se bude reálně překládat, deset nebo tři sta
• Kdo bude překlady po roce aktualizovat a za kolik
• Chcete v zemi točit reklamu s vlastní vstupní stránkou
• Zvládnete platit a hlídat další doménu i certifikát

Jak hreflang zapsat, aby ho Google skutečně přečetl

Hreflang je vzájemný odkaz mezi ekvivalentními stránkami. Česká stránka o cenách odkazuje na anglickou stránku o cenách a naopak. Klíčové slovo je vzájemný. Když česká verze uvádí anglickou, ale anglická o české mlčí, Google celý pár ignoruje. Stejně tak musí každá stránka odkazovat i sama na sebe, jinak sada není kompletní a robot ji vyhodnotí jako chybnou.

Zápis patří do hlavičky HTML, do XML sitemapy, nebo do HTTP hlavičky u souborů PDF. Míchat všechny tři metody je zbytečné. Kód jazyka je podle ISO 639-1, kód země podle ISO 3166-1 Alpha 2, tedy cs, en, de-AT, en-GB. Pořadí je vždy jazyk a pak region, nikdy naopak. Adresy musí být absolutní a v té podobě, kterou skutečně vrací server.

Poslední kus skládačky je x-default. Ukazuje na verzi pro návštěvníky, jejichž jazyk v sadě nemáte. U české firmy s češtinou a angličtinou míří x-default obvykle na angličtinu. Bez něj Google hádá a nezřídka pošle Slováka na německou mutaci. Kontrolu udělám za deset minut ve Screaming Frogu, který nekompletní páry vypíše do jedné tabulky.

• Každá stránka odkazuje hreflangem i sama na sebe
• Odkazy jsou vzájemné, jinak pár neplatí a Google ho zahodí
• Adresy absolutní, včetně https a koncového lomítka podle reality
• Jazyk a region v pořadí cs, en-GB, de-AT, nikdy obráceně
• Jedna metoda zápisu, ne hlavička a sitemapa najednou
• x-default vždy na verzi pro zbytek světa
• Žádný hreflang na stránky označené jako noindex

Proč automatický překlad webu poškodí víc, než pomůže

Widget, který přeloží web na klik, je lákavý za dva tisíce korun. Problém je, že překlad běží až v prohlížeči návštěvníka. Google indexuje původní český text, takže v anglických výsledcích vám nepřibude nic. Platíte za komfort člověka, který už na webu je, ne za nové návštěvníky z vyhledávání. Pro SEO je to nulová investice s dobrým pocitem.

Serverová varianta, která opravdu vytvoří anglické adresy, je lepší, jenže strojový překlad odborné terminologie umí zabolet. Viděl jsem truhláře, kterému nástroj přeložil masiv jako solid array, a kliniku, kde se z aplikace výplně stala application of filling. Odborný návštěvník to čte tři vteřiny a odchází. Ušetříte deset tisíc za překlad a přijdete o důvěryhodnost u každého, kdo umí obor.

Rozumný kompromis: strojový překlad použít jako první nástřel a nechat ho projít rodilým mluvčím u stránek, které rozhodují o nákupu. To je domovská stránka, ceník, stránky služeb a obchodní podmínky. Blogové archivy z roku 2019 klidně nechte v češtině a z mutace je vyřaďte úplně. Kvalita na deseti stránkách porazí strojovku na dvou stech.

Kanonické verze a duplicita mezi jazyky

Nejčastější chyba, kterou v auditech vidím: anglická stránka má kanonický odkaz na českou. Autor to myslel dobře, chtěl sjednotit duplicitu. Výsledek je, že anglická verze zmizí z indexu úplně. Kanonický odkaz vždy míří sám na sebe, na vlastní jazykovou verzi. Hreflang řeší vztah mezi jazyky, kanonický odkaz řeší duplicitu uvnitř jednoho jazyka. Tyhle dvě role si nikdy nezaměňujte.

Druhá past jsou dvě anglické verze pro Británii a Spojené státy se skoro stejným textem. Google je považuje za duplicitu a jednu z nich odfiltruje. Buď je odlište skutečně, tedy měnou, dopravou a příklady, nebo mějte jednu s kódem en a hotovo. Rozdíl v jednom slově z barvy na color rozhodně nestačí.

Do sitemapy patří všechny jazykové verze, každá jednou a s vlastním údajem o poslední změně. V Search Console založte jednu property pro celou doménu a výkon si oddělte filtrem podle země. Samostatná property na každou podsložku je zbytečná práce, pokud nemáte oddělené týmy. Mezinárodní cílení Google z rozhraní odstranil, takže kontrola dnes stojí a padá na vlastním crawlu.

Kolik vícejazyčný web stojí a za jak dlouho je hotový

Ceny beru z reálných zakázek. Hreflang a technické nastavení na hotový web dělám za 4 900, pokud jsou stránky spárované jedna ku jedné. Anglická mutace prezentačního webu do dvanácti stránek včetně sazby textů vychází na 9 900 až 14 900. Samotný překlad si klient obvykle zajišťuje sám nebo přes překladatele za 400 až 600 korun za normostranu.

U nového webu je levnější počítat s druhým jazykem od začátku. Šablony, přepínač jazyků a formuláře se navrhnou jednou. Web od 19 990 tak s anglickou verzí končí kolem 29 000 místo toho, aby se za rok předělával za plnou cenu. Growth System od 39 900 už dvoujazyčnost zvládne včetně odděleného měření obou verzí. Dodání držím do sedmi dnů.

Co do ceny nepočítám a klienti na to pravidelně zapomínají: překlad potvrzovacích mailů, faktur, cookie lišty a chybových hlášek formuláře. To je dalších pár hodin práce a přesně tam nedodělaná mutace nejvíc bije do očí. Návštěvník projde anglický web a v košíku dostane českou hlášku. Standardně to doplňuji v rámci Péče za 2 990 měsíčně.

Časté otázky

Stačí místo hreflangu přesměrovat návštěvníky podle IP adresy?

Ne. Automatické přesměrování podle IP zablokuje robotům přístup k ostatním jazykům a Google indexuje jen tu verzi, kterou vidí ze svých amerických serverů. Správný postup je nechat adresy volně dostupné, přidat hreflang a návštěvníkovi nanejvýš nabídnout nenápadný proužek s odkazem na jeho jazyk. Volba musí zůstat na něm.

Musí být přeložený i obsah blogu?

Nemusí. Přeložte to, co vede k poptávce, tedy domovskou stránku, služby, ceník a kontakt. Články překládejte jen tam, kde v cílové zemi vidíte reálné hledání. Nepřeložené stránky z mutace vyřaďte, nedávejte na ně hreflang ani je nevkládejte do cizojazyčné sitemapy. Poloprázdná sekce působí hůř než žádná.

Jak poznám, že hreflang funguje?

Spusťte crawl ve Screaming Frogu a otevřete report s nekonzistentními páry, musí být prázdný. Potom v Search Console sledujte výkon s filtrem na zemi, u nové mutace se první zobrazení objevují po dvou až šesti týdnech. Když po dvou měsících nemá anglická verze ani stovku zobrazení, chyba nebude v hreflangu, ale v obsahu.