Web pro elektrikáře Jihlava

Elektrikářů v Jihlavě je dost a většina z nich má web, který se snaží dělat všechno naráz. Já bych začal jedním rozhodnutím, které určí zbytek. Jestli chcete opakovaný příjem z revizí, nebo plný diář poruch, protože každá z těch cest chce jinou hlavní stránku.

Celý jihlavský web stojí na jedné otázce: revize, nebo poruchy

Když si otevřu weby elektrikářů z Jihlavy, vidím skoro pokaždé stejnou věc. Na hlavní stránce je seznam všeho, co ten člověk umí, od zásuvky po fotovoltaiku. Vypadá to poctivě, ale pro návštěvníka to znamená, že si musí vybrat sám, a on si nevybere.

Přitom na ten web chodí dva úplně jiní lidé. Jeden má ve čtvrtek večer tmu v kuchyni a hledá někoho, kdo zvedne telefon. Druhý je správce budovy v průmyslové zóně u dálnice, který má v diáři termín revize a potřebuje nabídku na papíře. Jeden web nemůže obsloužit oba stejně dobře.

Proto beru rozhodnutí, kterou z těch dvou větví postavím jako hlavní, jako první krok celé stavby. Ta druhá větev se nezahazuje, jenom se posune o obrazovku níž a dostane vlastní stránku. Rozdíl je v tom, co uvidí člověk, který přijde z vyhledávače a dá vám na rozmyšlenou patnáct vteřin.

• Větev revize: pravidelný příjem, delší rozhodování, více papírů, více firem a správců.
• Větev poruchy: rychlé peníze, rozhodnutí do dvou minut, telefon místo formuláře.
• Fotovoltaika a nabíječky jako třetí větev, kterou většina webů odbyde jednou větou.

Větev revize: opakovaný příjem, o který si nikdo neřekne sám

Revize jsou v tomto oboru to nejbližší pravidelnému příjmu, co existuje. Problém je, že si na ně majitel objektu vzpomene až ve chvíli, kdy je potřebuje k pojistce, k dotaci nebo k prodeji. Nikdo si do kalendáře nepíše, že za tři roky má zavolat elektrikáři.

Web s tím umí pomoci dvěma způsoby. První je stránka, která vysvětlí, kdo revizi potřebovat bude a co k ní je potřeba připravit, aby si to člověk sám poznal. Druhý je jednoduchý formulář, kde zákazník nechá typ objektu a datum poslední revize, a vy se pak ozvete vy jemu, ne on vám.

V Jihlavě má tahle větev navíc jasné publikum. Krajské město znamená úřady, školy, správce budov, bytová družstva a dodavatele do automobilového průmyslu, kteří mají revize v interním předpisu. To všechno jsou zákazníci, kteří se rozhodují podle dokladu o oprávnění a podle toho, jestli jim někdo odpoví do druhého dne. Jak si takové ozvání nastavit, popisuju v článku jak nastavit follow up.

Větev poruchy: rozhoduje se do dvou minut, ne do dvou dnů

U poruchy je situace opačná. Zákazník nečte, jenom skenuje. Hledá číslo, hledá slovo Jihlava a hledá cokoli, co mu napoví, jestli přijedete ještě dnes. Pokud musí scrollovat, aby našel telefon, volá dalšímu v pořadí.

Proto u téhle větve dávám na první obrazovku tři věci a nic víc. Telefonní číslo jako velké tlačítko, jednu větu o tom, kam jezdíte, a jednu větu o tom, kdy jste dostupný. Fotky rozvaděče, reference a certifikáty patří níž, protože v tuhle chvíli nikoho nezajímají.

Zároveň bych si u poruch hlídal, kolik hovorů z webu skutečně přijde. Bez měření nepoznáte, jestli má smysl platit reklamu, nebo jestli stačí vyhledávač a mapy. Návod, jak to udělat, je v textu jak měřit telefonní hovory z webu.

Roztroušená Vysočina: kilometry patří na web, ne do telefonu

Tohle je věc, kterou v Jihlavě podceňuje skoro každý. Spádová oblast je velká a řídce osídlená. Do Polné je to kousek, do Telče a Pelhřimova zhruba půl hodiny, do Havlíčkova Brodu a Třebíče déle. Když to na webu nemáte, budete každý druhý hovor začínat dohadováním o dopravě.

Řešení je nudné a funguje. Rozdělíte oblast na pásma, u každého pásma napíšete, jestli tam jezdíte a za jakých podmínek, a hotovo. Nemusíte uvádět přesnou částku, stačí pravidlo. Zákazník z Moravských Budějovic tak sám pozná, že je mimo, a nebude vám blokovat telefon.

Vedlejší efekt je, že tím vzniká obsah pro vyhledávač. Lidé nehledají jenom podle Jihlavy, hledají podle své vesnice. Když máte na webu jmenovitě napsáno, kam jezdíte, máte šanci se u těch dotazů ukázat.

Fotovoltaika, dotace a nabíječky u dálnice

Jihlava sedí přesně uprostřed trasy mezi Prahou a Brnem a dálnice tudy vede krajem. Kolem ní je průmysl, sklady a firmy s vozovými parky, které přecházejí na elektřinu. Poptávka po nabíječkách tady není teoretická, jenom se o ní na webech elektrikářů skoro nemluví.

Fotovoltaika je pak druhá věc, kterou lidé v okolí řeší kvůli dotacím. Nemá smysl na webu vypisovat parametry panelů, tomu zákazník nerozumí. Má smysl napsat, co si má připravit, kolik ho bude stát papírování a kdo za něj vyřídí co, protože přesně tohle rozhoduje mezi dvěma nabídkami.

Obě témata si zaslouží vlastní stránku, ne odrážku v seznamu služeb. Když má stránka vlastní adresu a vlastní nadpis, dá se na ni posílat reklama i odkaz z e-mailu. Pokud řešíte i obecnější přehled o místním trhu, hodí se k tomu text tvorba webu Jihlava.

Kolik takový web stojí a kdy se to začne vracet

Cenu neschovávám doprostřed dlouhého hovoru, protože ji stejně chcete vědět hned. Základní web pro jednoho elektrikáře, který má hlavní stránku, stránku revizí, stránku poruch, kontakt a měření, stavím od 19 990 Kč. Větší web s rozpadem na jednotlivé služby a města je od 39 900 Kč.

Nad tím jsou dvě úrovně, které dávají smysl už spíš firmě než jednomu člověku. Za 79 900 Kč se dá postavit web s klientskou částí, evidencí objektů a přípravou na více techniků. Za 149 900 Kč pak řešení, kde se web napojuje na váš systém a přebírá část administrativy. Péče o hotový web začíná na 990 Kč měsíčně.

Modelový příklad, ať je to představitelné, a zdůrazňuju, že je modelový. Když z webu za rok přijde deset revizí u firem a každá skončí i drobnou opravou, jste na částce, která základní web pokryje. Nic z toho vám nikdo negarantuje, ale takhle se ta úvaha dá vůbec vést.

• 19 990 Kč: jednoduchý web, který má telefon, revize, poruchy a měření.
• 39 900 Kč: rozpad na služby a spádové obce, texty pro vyhledávač.
• 79 900 Kč: evidence objektů, více techniků, připomínání termínů.
• 149 900 Kč: napojení na váš systém a automatizace administrativy.
• Od 990 Kč měsíčně: aktualizace, zálohy, drobné úpravy a dohled.

Delší zima na Vysočině mění pořadí na hlavní stránce

Vysočina má drsnější klima a delší zimu než nížiny a to se do zakázek propisuje víc, než se čeká. Od podzimu roste počet poruch v topení a v přípojkách, na jaře se rozjíždějí rekonstrukce, v létě jsou stavby a chaty. Web, který má celý rok stejnou hlavní stránku, jednu z těch vln vždycky propásne.

Nemusíte kvůli tomu předělávat celý web. Stačí, když má hlavní stránka jeden pruh nahoře, který se dá za pět minut přepsat. V říjnu tam dáte kontrolu před zimou, v březnu rozvody při rekonstrukci, v červnu fotovoltaiku a přípojky pro chaty.

Tuhle drobnost bych bral jako minimum, které si zvládne měnit každý sám. Kdo na to nemá hlavu, ať si to nechá v měsíční péči, je to otázka jedné věty. Podrobněji o téhle logice píšu v článku jak zvládnout sezonní špičku poptávek.

Ještě jedna věc k jihlavskému kalendáři. Firmy si rozpočty na údržbu obvykle plánují na začátku roku, takže leden a únor jsou dobrý čas oslovit správce budov s nabídkou na celý rok. Domácnosti naopak reagují až na konkrétní potřebu. Když to web respektuje, mluví v každé části roku na někoho jiného.

Když si nevyberete jednu větev, vyberte aspoň pořadí

Většina elektrikářů mi řekne, že chce obojí, revize i poruchy, a je to pochopitelné. Jenže obojí najednou nemůže být první. Někde se prostě musí rozhodnout, co uvidí návštěvník dřív, a to rozhodnutí je celý ten trik.

Moje doporučení pro Jihlavu vypadá takhle. Pokud vám chodí dost poruch a chcete si zvednout cenu, postavte hlavní stránku na revize a firmy a poruchy dejte pod to. Pokud teprve začínáte a potřebujete objem, udělejte to obráceně a revize si nechte jako druhou vrstvu, kterou budete budovat rok.

Ať zvolíte cokoli, potřebujete vědět, jestli to funguje. Bez měření je web jenom vizitka. Když si chcete rozmyslet, jak by to u vás mohlo vypadat, ozvěte se přes rezervaci termínu a projdeme to na konkrétních číslech z vašeho okolí.

Časté otázky

Vyplatí se mít na webu ceník revizí, když je každý objekt jiný?

Ceník ano, pevnou cenu ne. Stačí rozpětí a jasně napsané, co cenu posouvá nahoru, třeba počet okruhů, stáří rozvodů nebo přístupnost. Zákazník potřebuje hlavně vědět, jestli je ve vaší cenové lize, ne přesnou částku. Když tam žádné číslo není, většina lidí předpokládá to horší a odejde.

Má smysl dělat zvláštní stránky pro Telč, Polnou nebo Pelhřimov?

Má, ale jenom pokud tam skutečně jezdíte a stránka bude něčím jiná než ta jihlavská. Zkopírovaný text s vyměněným názvem města vám nepomůže. Když do textu dáte dojezd, typické objekty v té obci a to, co tam řešíte nejčastěji, dává to smysl pro člověka i pro vyhledávač.

Potřebuju kvůli firmám z okolí dálnice cizojazyčnou verzi?

Většinou ne hned. Poptávky od dodavatelů do průmyslu obvykle vyřizují čeští nákupčí nebo správci a čeština stačí. Cizojazyčná verze se vyplatí až ve chvíli, kdy sami cílíte na centrálu nebo na zahraniční správcovské firmy. Do té doby bych ty peníze dal radši do stránky revizí.

Jak dlouho trvá, než se web v Jihlavě začne ukazovat ve vyhledávání?

Nemám na to jedno číslo a nikdo poctivý ho nemá. Rychleji se obvykle chytnou mapy a profil firmy, protože tam rozhoduje adresa a recenze. Běžné dotazy typu revize elektro a název města jsou pomalejší a chce to trpělivost v řádu měsíců, hlavně když v okolí už někdo dlouho stojí.

Co když už web mám a nechci ho zahazovat?

Pak bych začal tím, co se dá opravit za jedno odpoledne. Telefon nahoru, jasná věta o dojezdu, jedna stránka věnovaná revizím a měření, aby bylo vidět, odkud lidé chodí. Když se pak ukáže, že web sám o sobě má návštěvy, ale nikdo nevolá, je čas na větší zásah. Do té doby by to byla zbytečná investice.