Web pro fotovoltaiku Bohumín

Fotovoltaika naráží v Bohumíně nejdřív na nedůvěru, kterou tady nasbírali podomní prodejci. Zákazník se nebojí panelů, bojí se zálohy a člověka, který bere telefon jen do podpisu smlouvy. Web tenhle strach buď rozebere v prvních vteřinách, nebo poptávku nedostanete.

V Bohumíně se nejdřív prodává důvěra a až potom panely

Solární obor si za poslední roky vypěstoval pověst, kterou tady ucítíte v každém prvním telefonátu. Lidé zažili obchodníky u dveří, tabulky návratnosti, které nedávaly smysl, a firmy, co po záloze přestaly zvedat telefon. Když do toho vstoupíte s webem, který slibuje úsporu a nikde neříká, kdo za firmou stojí, splynete s nimi. První úkol webu proto není prodat, ale odlišit se od podomního prodeje.

V praxi to znamená ukázat lidi. Jméno a fotku toho, kdo přijede na obhlídku, kdo bude na střeše a kdo vyřizuje papíry. V menším městě, kde se lidé znají a ptají se na vás sousedů, je tohle silnější než jakýkoli certifikát v patičce.

Druhý úkol je vysvětlit peníze dřív, než se na ně někdo zeptá. Kdy se platí záloha, co za ni zákazník dostane a co se stane, když se realizace posune. Tři odstavce, které nikdo nechce psát, ale které rozhodují, jestli poptávka vůbec přijde.

Kdo tady panely řeší a v jakém pořadí se ptá

Bohumínský zákazník má většinou rodinný dům v Novém Bohumíně, ve Skřečoni nebo ve Vrbici, případně chatu blíž k soutoku. Kupní síla je nižší než v Ostravě a rozhodování trvá déle, protože jde o částku, kterou rodina zvažuje měsíce. Přitom má do Ostravy patnáct minut a nabídku odtamtud si vyžádá taky. Web tedy musí obstát ve srovnání, ve kterém nejste jediný.

Pořadí otázek je skoro vždycky stejné. Kolik to stojí, za jak dlouho se to vrátí, dostanu dotaci, kdy to postavíte a co když se něco pokazí. V tomhle pořadí má být poskládaný i web, ne podle toho, co je důležité pro firmu.

Zajímavá skupina jsou lidé z okolních obcí, z Rychvaldu, Dolní Lutyně nebo Orlové, kde je domů se šikmou střechou víc než v samotném Bohumíně. Když tyhle obce v textu zazní, poptávka odtud chodí ochotněji. Lidé chtějí vědět, že k nim někdo dojede a nebude to brát jako výlet.

Obavy, které musí web srazit dřív než formulář

Sepsal jsem obavy, které v tomhle oboru slyším nejčastěji, a k nim to, co s nimi web může udělat. Není to marketing, je to obsah, který na většině stránek v oboru chybí. Většinu těch obav přitom vyřídíte několika větami navíc, ne přestavbou celého webu.

Každá z těch obav má na webu své místo a nedá se odbýt jednou větou v sekci o nás. Buď má vlastní odstavec na stránce služby, nebo vlastní otázku v často kladených dotazech, nebo se objeví přímo u formuláře, kde se člověk rozhoduje. Když je odpověď schovaná v obchodních podmínkách, pro zákazníka neexistuje.

Poslední řádek je bohumínské specifikum. Soutok Odry a Olše a opakované povodně znamenají, že se tady lidé ptají na vodu, na vlhko a na to, co se stane s technikou ve sklepě nebo v přízemí. Odpověď na tuhle otázku jinde nepotřebujete, tady ano, a když ji máte, působí to jako místní znalost.

Návratnost na konkrétní střeše místo kalkulačky z internetu

Nejvíc rozhoduje výpočet návratnosti pro konkrétní střechu. Obecná kalkulačka, do které člověk naklikne spotřebu a vypadne mu hezké číslo, dnes nikoho nepřesvědčí, protože ji má na webu každý. Silnější je nabídnout, že se podíváte na jeho střechu z map, na orientaci a stínění, a pošlete odhad na míru.

Tomu má odpovídat i poptávkový formulář. Nechci po člověku životopis, chci adresu, přibližnou spotřebu a jestli topí plynem nebo ohřívá vodu bojlerem. Proč se dlouhé formuláře nevyplňují a co s tím, rozebírám v textu proč formulář nikdo nevyplní.

Dobře funguje i možnost poslat fotku střechy z telefonu. Zákazník má pocit, že se už něco děje, a vy máte podklad, se kterým se dá pracovat ještě před obhlídkou. Je to drobnost, ale posouvá poptávku ze stavu zvažuji do stavu řeším.

Střechy hal a drátoven jako druhá noha vedle rodinných domů

Bohumín je průmyslové město, kde stojí haly hutní výroby, drátoven a trubkáren a k tomu chemie a logistika u železničního uzlu. Rovné střechy hal jsou pro fotovoltaiku lepší zakázka než rodinný dům a návratnost tam bývá rychlejší, protože firma spotřebuje vyrobenou energii sama. Jenže firemní zákazník přichází na web s jinou otázkou než majitel domku.

Chce vědět, jestli zvládnete projekt v jeho velikosti, jak řešíte odstávky provozu a jak vypadá servisní smlouva. Proto má být firemní část webu oddělená, s vlastní stránkou, vlastním jazykem a vlastní poptávkou. Referencí stačí málo, ale musí být z podobného provozu, ideálně odsud z okolí.

Firemní poptávka se navíc vyhodnocuje jinak. Než na ni vyjedete, potřebujete vědět velikost střechy, roční spotřebu a kdo o investici rozhoduje, a na to se dá ptát rovnou ve formuláři. Jak si poptávky třídit, aby vám nesnědly celý týden, popisuje text jak kvalifikovat poptávky.

Kolik stojí web pro fotovoltaiku a co bych za to postavil

Přehledný web, tedy úvodní strana, stránky služeb, sekce o dotacích, reference a poptávka, stavím od 19 990 Kč. Verze s oddělenou firemní částí, s podklady pro výpočet návratnosti a s delším obsahem k dotacím vychází na 39 900 Kč. Když k tomu patří klientská sekce, napojení na systém firmy nebo druhý jazyk kvůli polské straně hranice, je cena 79 900 Kč a u nejrozsáhlejších projektů 149 900 Kč. Péči, tedy úpravy, aktualizace dotačních podmínek a hlídání rychlosti, dělám od 990 Kč měsíčně.

V tomhle oboru se vyplatí investovat spíš do obsahu než do efektů. Animovaný panel na úvodní straně vám zakázku nepřinese, tři poctivě napsané stránky o dotaci ano. Rozpočet proto dělím ve prospěch textů, fotek z vlastních realizací a rychlosti načtení.

Ceny montáží na web psát nemusíte, ale nějaké vodítko ano. Věta o tom, od jaké velikosti sestavy se obvykle začíná a co cenu nejvíc ovlivňuje, oddělí zvědavce od lidí, kteří to myslí vážně. Úplné ticho o penězích působí v tomhle oboru podezřele.

Dotace, termíny a co se na webu mění během roku

Poptávky rostou na jaře a pokaždé, když se mluví o zdražení energií. Realizace běží zhruba od března do listopadu, takže zima je čas na obsah, na fotky z dokončených staveb a na doplnění referencí. Web, který se celou zimu nehne, začíná jaro pozadu.

Dotační podmínky se mění a zastaralá stránka o dotaci je horší než žádná. Tuhle část webu proto stavím tak, aby šla upravit bez programátora, a v rámci péče ji hlídám. Vedle podmínek na ni patří jasné rozdělení, co vyřídíte vy a co musí podepsat majitel nemovitosti.

Poslední věc jsou termíny realizace. Když v květnu stavíte s odstupem, napište to. Věta o nejbližším volném termínu působí důvěryhodněji než slib, že přijedete hned, a zároveň tlačí lidi, aby se ozvali dřív.

Do zimní práce na webu patří i doplnění fotek z hotových staveb v okolí. Střecha domku v Rychvaldu nebo hala u nádraží řeknou zákazníkovi z Bohumína víc než katalogový snímek panelů v horách. Ke každé realizaci stačí místo, typ střechy a jedna věta o tom, co bylo na té stavbě zvláštní. Takhle nasbíraná galerie je za dvě zimy silnější argument než jakýkoli slogan na hlavní straně.

Časté otázky

Má na webu být kalkulačka návratnosti?

Může být, ale sama nic nevyhraje, protože ji má každý. Silnější je nabídnout výpočet pro konkrétní střechu podle orientace a stínění. Kalkulačku berte jako první krok, ne jako odpověď.

Jak se na webu zbavit nálepky podomního prodeje?

Ukázat lidi jménem a fotkou a napsat, kdo přijede na obhlídku a kdo bude na střeše. K tomu jasně popsat, kdy se platí záloha a co za ni zákazník dostane. Anonymní web tuhle nálepku nesundá.

Vyplatí se v Bohumíně cílit i na firmy?

Ano, rovné střechy hal v okolí jsou lepší zakázka než jeden rodinný dům. Firemní část ale potřebuje vlastní stránku a jiný jazyk než domácnosti. Bez toho firemní poptávka většinou nedorazí.

Mám na web psát ceny sestav?

Konkrétní ceny montáží tam být nemusí. Napište ale, co cenu ovlivňuje a od jaké velikosti se obvykle začíná. Úplné ticho o penězích budí v tomhle oboru nedůvěru.

Jak často aktualizovat sekci o dotacích?

Při každé změně podmínek a jinak alespoň jednou za čtvrt roku. Zastaralá informace o dotaci poškodí důvěru víc, než kdyby tam nebyla vůbec. Proto tuhle stránku stavím tak, aby ji šlo upravit bez programátora.